Měsíc: Únor 2022

Adaptogeny a stres.
Jelikož v dnešním světě vnímám nejen obrovský tlak na výkon mladých lidí, ale jak všichni víme, doba je častokrát hodně uspěchaná, problémů někdy více než dost a psychoterapeutické ordinace navštěvuje čím dál více lidí (což je dle mého skvělé, že se lidé učí starat o svoji psychiku a učí se nehrát si na hrdiny, ale raději si říct o pomoc❤️)
Adaptogeny jsou léčivé byliny, které nám mohou být skvělým pomocníkem ve dnech plných stresu, jelikož vylepšují schopnost organismu se vypořádat se stresem a být tak nějak celkově více odolný, tedy jak již z názvu vyplývá = adaptovat se. Ovlivňují produkci stresových hormonů a dále například sníží únavu, podpoří kvalitní spánek, celkovou regeneraci organismu i imunitu, podpoří výkonnost a celý náš nervový i hormonální systém, navíc jsou častokrát i antikarcinogenní a tak bych mohla pokračovat dál.
Pro mě je stresovým obdobím vždycky zkouškové – proto z vlastní zkušenosti mohu doporučit jako adaptogen Šišák Bajkalský, který mně osobně dost pomáhá rychleji usnout a v klidu spát. Dále mám vyzkoušenou Ashwagandhu, která mi upřímně vůbec nechutnala, ale účinky byly znát❤️ Doporučuji všem, kteří si prochází dny plnými stresu a chtějí své zdraví v tomto období podpořit.
Dalšími adaptogeny jsou například: Maca, Ženšen a Reishi..

Para ořechy a selen.
Selen je velmi důležitý stopový prvek ve výživě člověka. Bohužel jeho množství v potravinách se odvíjí od toho, kolik selenu se nachází v půdě. A další bohužel – v ČR je tohle množství většinou velmi nízké. Skvělým zdrojem selenu jsou například mořské plody, kterých je u nás spotřeba rozhodně nižší a také samozřejmě záleží na kvalitě (jako u všeho).
Selen například podpoří naši imunitu, plodnost, tvorbu spermií, kognitivní funkce – paměť, soustředění atd. a jedná se o skvělý antioxidant, čili při jeho dlouhodobém nedostatečném příjmu může vzniknout například vyšší riziko rozvoje nádorového onemocnění. Opět jde ale o celý kontext stravy a životního stylu. Nemoc se nerozvine hned na základě deficitu jediného stopového prvku, aneb všechno má spolu nějakou spojitost a souvislost. Chápeme se🙏
Pokud jste z těch, kteří nemají na svém talíři pravidelně například již zmíněné mořské plody, doporučuji konzumovat 2 nebo 3 para ořechy denně pro splnění doporučené dávky selenu. Mezi další zdroje bych uvedla například vejce, játra, maso (hlavně hovězí) nebo třeba ryby (Sardinky a podobně). Tolik k selenu.
Mějte krásný den.

Epigenetika je úžasná věda. Při učení na jednu ze zkoušek mě zaujala víc než dost. A co to vlastně je? Epigenetika je důkazem o tom, že mnoho onemocnění není pouze na základě toho, že jej zdědíme, ale především na životním stylu. Máme několik tisíc genů, z nichž pouze PĚT PROCENT, které jsme zdědili, neovlivníme. Zbytek všech genů sice zdědíme, ale svým životním stylem a každodenními rozhodnutími je buď aktivujeme či deaktivujeme. A na základě aktivace určitých “špatných” genů svým nevhodným životním stylem (nekvalitní strava a spánek, chronický stres, minimum pohybu a desítky dalších aspektů) posléze dojde k rozvoji onemocnění. Samozřejmě existuje mnoho nemocí, které jsou čistě na genetickém podkladu, jelikož nám pro jejich rozvoj stačí zdědit jediný gen. Zde nám životní styl nepomůže. Ale obrovské množství civilizačních onemocnění (typicky např. vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu atd.) NENÍ primárně ovlivněno jen tím, co jsme zdědili, ale právě naším celoživotním chováním. Proto při každém rozhodnutí, které uděláme, buďme my sami zodpovědní vůči svému zdraví a nepředávejme své zdraví do rukou autorit. Každý máme právo volby

Registrační centra, odběrová centra i všechny potřebné informace najdete na www.kostnidren.cz

Podmínky:

• věk 18–35 let
• dobrý zdravotní stav
• žádné závažné onemocnění v minulosti
• bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce a léky na sezónní alergie)
• váha vyšší než 50 kg

Fakta:

• pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk NENÍ jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně
• 75 % dárců kostní dřeně není příbuzných s pacientem, jedná se dobrovolné dárce
• pro každého čtvrtého pacienta se bohužel vhodný dárce nenajde, z tohoto důvodu je potřeba stále navyšovat počet potencionálních dárců v registru
• vaším zápisem do registru se zvyšuje pravděpodobnost, že pacient svého dárce najde

Darování:

• pokud jste vybrán jako vhodný dárce, můžete s odběrem souhlasit či nikoliv, je to jen na vás
• v případě souhlasu máte na výběr ze dvou různých typů odběru krvetvorných buněk (volba je opět pouze na vás):
  • klasickým odsátím dřeně z kosti (tradiční způsob / narkóza)
  • získáním buněk ze žilní krve separací, podobně jako při odběru krevní plazmy (nový způsob / bez narkózy)

Odběr probíhá vyplněním formuláře a odebráním kapky krve / točením vatové tyčinky v ústech po dobu cca 2 minuty. Zvyšujete šanci pro najití vhodného dárce pro daného pacienta, ovšem pouze zhruba 1 % dárců je opravdu osloveno a označeno za vhodného dárce, který kostní dřeň může darovat.

Kouření.
Velké téma nejen mladé generace.
❗️Zastávám názor, že kdyby se úplně přestaly prodávat cigarety a obecně tabákové výrobky (já vím, někdy jsem hodně naivní), tak by se razantně snížil počet (nejen) onkologických onemocnění.
❗️Následky kouření jsou především dlouhodobé a velmi podceňované.
❗️V jedné cigaretě najdeme skoro 70 prokázaných (nebo pravděpodobných) karcinogenních látek. Dost smutné.
Například nikotin, který patří mezi jedny z nejvíc toxických látek, je smrtelný již při nějakých zhruba 40-60 mg – v jedné cigaretě se pro představu nachází cca 1-3 mg. Navíc prochází i bariérou, která má chránit náš mozek před toxickými látkami, prochází přes placentu i do mateřského mléka.
❗️Dále bych mohla vypíchnout kadmium, které je silně toxické vůči ledvinám, kde se kumuluje pak již po celý život.
❗️Kuřák má samozřejmě v krvi i v ledvinách mnohem vyšší množství kadmia než nekuřák.
❗️Dále se při kouření tvoří oxid uhelnatý (CO)= mnohem lépe se váže na hemoglobin, což brání navázání kyslíku (čím více CO v těle, tím nižší prokrvení a okysličení).
Dále kouření podporuje vznik osteoporózy = podporuje řídnutí kostí. Nebo třeba snižuje přísun živin a kyslíku pro plod těhotné ženy.
❗️Kouření rapidně zvyšuje riziko skoro jakékoliv onkologické diagnózy, infarktu, mozkové mrtvice, žaludečních a střevních vředů, respiračních onemocnění a tak dál a dál.
A neexistuje nic jako “zdravější cigareta”. Prostě ne. Bohužel.
❗️I dlouhodobé pasivní kouření = pobyt v kuřáckém prostředí má silně negativní dlouhodobé zdravotní důsledky.
✅A v tento moment nezáleží na tom, kolikrát jsme do kontaktu přišli s tabákovými výrobky v minulosti. Čas nevrátíme. Důležité je, aby nebyly součástí naší přítomnosti a budoucnosti. Nikdy není pozdě přestat!💛