Měsíc: Duben 2022

Dlouhodobá restrikce příjmu energie.
Za mě je to cesta přímo do pekla a ideální začátek toho, abychom se začali točit v kruhu jídla, diet nebo třeba poruch příjmu potravy.
Častokrát může být psychického původu, ale není to pravidlo. Člověku žijícímu v dlouhodobějším kalorickém deficitu může v životě něco scházet nebo být vnějšími faktory odebíráno.
Ale může také plynout z nevhodně poskládané stravy a tedy deficitu nějakých důležitých živin.
Příkladem bývá třeba nešťastně uchopená veganská strava nebo rozhodnutí, že teď vyřadím ze stravy kompletně všechny tuky nebo já nevím co.
Tak či tak tělo restrikci vydrží týdny, u silného důvodu nebo striktní povahy možná měsíce.
Tělo ale vždycky, ať už dříve nebo později, dá dostatečně najevo, že mu něco chybí.
Navíc takovou restrikcí dochází ke zpomalení metabolismu a zvyšuje se ukládání zásob❗️
Jakmile si člověk jídlo dopřeje, dojde k tak velké dopaminové bombě, že i když působení tohoto hormonu trvá časově v řádu ani ne sekundy, tělu už stojí za to neustále o jídle přemýšlet, neustále jíst, být posedlý jídlem a nabírat klidně v řádu desítek kilogramů. Proto by bylo skvělé dříve než člověk začne držet drastické diety to probrat s odborníkem nebo aspoň s někým z okolí🤍
Hlavně mladé dívky v období vývoje a dospívání, ale to je takový můj možná trochu nereálný sen.

Jak selským rozumem vybírat lepší variantu potravin?
(Čtěte i PS na konci!☺️)
Maso ideálně libové, bez viditelného tuku, omezovat balené mleté maso, vepřové a obecně tučné maso, ryby jíst s vyšší frekvencí.
Ovoce a zelenina je ideální v nezpracované podobě, čerstvá, omezit proslazené, kandované, ve slaných i sladkých nálevech.
Mléčné výrobky jsou ideální neslazené a bez příchutě, opět v co nejvíce základní podobě.
Masné výrobky ideálně čím kratší složení, tím lépe, omezovat tučné masné výrobky, veškeré uzeniny a výrobky s vyšším obsahem soli.
Tuky se zaměřit hlavně na nenasycené, koukat na tabulku u složení a všímat si množství nasycených mastných kyselin.
Pečivo volit celozrnné, omezit nebo nejlépe se vyhnout pečivu trvanlivému, sladkému, koblihám, pečivu s polevou a s náplní.
Přílohy ideálně celozrnné a luštěniny, omezit nebo nejlépe vynechat smažené přílohy, přidávat zeleninu.
Dále k mlsání lze zvolit sušené ovoce, domácí výtvory z kvalitních surovin (lze těsto obohatit špaldovou moukou, ovocem, vlákninou, bílkovinou atd.)

PS: nechci tím říct, že teď musíte všechno tohle dodržovat, jinak to bude stát za nic. Ani tím nechci kázat, že už se nemáte nikdy dotknout koblihy a mletého.
❤️Chci tím říct, že až budete stát v obchodě a rozhodovat se, co je lepší varianta, můžete se zde inspirovat.

Zdroj – Fn Olomouc nutriční poradna

Jestli povyskočíte radostí, když zazní tohle slovo a mohli byste inhalovat vůni čerstvé kávy 24/7, pak si můžeme podat ruku 😀
Ale nic se nemá přehánět.
Zrovna tento týden jsme na praxi s jedním panem doktorem téma kávy řešili.
Bylo mi řečeno, že pokud káva není slazená cukrem, umělým sladidlem nebo nějakým salkem a smetanou, tak jich nevadí ani 5 až 8 denně.
U takového množství musí být člověk hodně adaptovaný.
Ale já osobně ani tak nesouhlasím.
Jak rychle je kofein zmetabolizovaný v těle je hodně individuální záležitost.
Jsou mezi námi ale i ti, kteří metabolismus kofeinu mají velmi pomalý.
Tak či tak by při pravidelném doplňování dávky kofeinu mohlo docházet k jeho kumulaci a negativnímu vlivu na spánek a tím pádem i na cirkadiánní rytmus, který je důležitý pro normální tvorbu všech hormonů v těle.
U vysokého tlaku bych s kávou byla hodně opatrná.
Instantní kávu nepovažuji v podstatě vůbec za kávu a ani ji nijak zvlášť nedoporučuji pít.
Kvalitní pražená káva v uvážlivém množství (což pro mě osobně znamená 1 capuccino denně, při více už cítím, že mi hodně buší srdce) nejpozději 6-8 hodin před spánkem není jen zdroj kofeinu, ale i mnoha zdraví prospěšných látek jako jsou antioxidanty, které potřebujeme.
Navíc tyto látky napomáhají vstřebání a účinku kofeinu, protože při užívání izolovaného kofeinu není efekt takový, jako při kofeinu v kávě.
Taková káva je dle studií prokázaná jako blahodárná na kardiovaskulární systém a dlouhověkost.
Samozřejmě záleží na souvislostech. Ještě bych ráda zmínila, že má pozitivní efekt na cholesterol.
U těhotných žen bych volila maximálně jednu kávu denně, záleží ale na tom, jak se po ní vůbec cítí.
A pokud cítím, že mi něco nedělá dobře nebo to má až moc silný účinek, když druhý člověk zvládá 2x takové množství v pohodě, tak to prostě nebudu konzumovat nebo pít.
Jelikož káva je stimulant, není vhodná u nejrůznějších onemocnění trávícího traktu, u pálení žáhy a tak dále.
Vše ale záleží na kontextu.
Takže kvalitní zrnkovou kávu ano, ale uvážlivé množství a nejlépe se snažit omezit slazení a nejrůznější kalorické bomby v podobě „kávy“ ze Starbucku a podobně. To není kafe, to vydá energii za tři čtvrtě oběda.

Omega-3 mastné kyseliny. Jsou obecně u evropské populace velmi často nedostatečně zastoupeny ve stravě. Přitom je prokázáno, že jejich dostatečný příjem například u národností, které konzumují hodně ryb (a obecně u lidí stravujících se cestou středomořské stravy), snižuje procentuální zastoupení rozvoje kardiovaskulárních i onkologických onemocnění v populaci. Důkazem je i fakt, že je mnohem nižší výskyt infarktu myokardu u populace, jejíž strava je středomořská než u například u populace evropské, která obecně konzumuje velké množství ultra zpracovaných potravin a podobně. Omega-3 mastné kyseliny jsou pro člověka takzvaně esenciální, což znamená, že tělo je potřebuje, ale nedokáže si je vyrobit samo a proto záleží jen a pouze na příjmu omega-3 mastných kyselin ze stravy. A jaká je tedy jejich funkce v těle? Působí velmi příznivě na cévy, hrají důležitou roli v nejrůznějších zánětlivých procesech, silně pozitivně ovlivňují imunitní systém a imunitní reakce, snižují ten „horší“ LDL cholesterol, snižují riziko aterosklerózy a s tím spojených krevních sraženin, dále působí příznivým způsobem na krevní tlak, při diabetu a jejich důležitou rolí je také podíl na správném vývoji a funkci nervové soustavy. Obecně jsou protizánětlivé a extrémně důležité při vývoji dítěte. Jaké jsou zdroje omega-3 mastných kyselin bude uvedeno v dalším příspěvku.

Důležitým a významným zdrojem omega-3 mastných kyselin je například losos, tuňák, pstruh nebo makrela. Dále z rostlinných zdrojů můžeme volit lněné semínko a olej z lněného semínko, vlašské ořechy a olej z nich, řepkový olej a podobně. Chtěla bych podotknout, že i tyto zdravé tuky se nevhodnou tepelnou úpravou (vysokou teplotou) mohou lehce proměnit v trans tuky, které konzumovat opravdu nepotřebujeme. Stejně tak vznikají trans tuky hydrogenací. Proto vykřičníkem by pro nás mělo být, když ve složení najdeme nápis „(částečně) hydrogenovaný tuk.“ Takové trans tuky jednoduše najdeme třeba v nějakých balených sladkostech jako sladké tyčinky a podobně. Opět se dostáváme k zdravotní neprospěšnosti nadměrné konzumace ultra zpracovaných potravin. Trans tuky se podílí na nepříznivé hladině cholesterolu a působí vysoce škodlivě na buněčné membrány. Pokud k tomuto tématu máte jakékoliv otázky, ptejte se.